Původ ájurvédské medicíny

Ájurvéda, v doslovném překladu ”nauka o životě“, představuje nejstarší celistvý lékařský systém o zásadách zdravého způsobu života. Vznik tohoto učení spadá do starodávného období indických posvátných písem (Véd), které vznikly jako výsledek vnitřního poznání osvícených mudrců (Rishi). První a dodnes nejvýznamnější spis o ájurvédské medicíně (Charaka Samhita) se objevil kolem prvního tisíciletí před naším letopočtem. V období mezi 5. stol. před n. l. a 5. stol. našeho letopočtu se principy ájurvédského lékařství rozšířily do všech koutů tehdy známého světa (Číny, Tibetu, Persie, Arábie, Egypta, Řecka a Říma), kde se smísily s místními tradicemi a kulturními zvyky. Na tomto univerzálním základě pak postupně vznikaly nejrůznější školy a systémy přírodního lékařství.

Ájurvéda je proto označována za „matku všech léčebných systémů“.

Základní principy a tři guny

Duše neboli átman je vědomou součástí a přímým projevením nejvyššího duchovního principu Brahman ve fyzickém těle. Pravým účelem těla je projevit skutečnost a vnitřní světlo duše. Pokud je tělo zdravé a silné, tehdy člověk dokáže lépe vnímat její moudrost a vnitřní vedení. Duše je samotnou podstatou života a skutečným zdrojem schopnosti našeho uzdravení. V životě každého z nás nadejde čas, kdy si uvědomíme, že nejsme pouze tím, co si myslíme, vidíme nebo vnímáme svými smysly, ale že jsme duší, která je vnitřním obyvatelem těla a vědomým pozorovatelem životních událostí. Jakmile duše tělo opustí, fyzická existence se rozpadá a navrací zpět do pěti základních elementů přírody.

„Menší než nejmenší život, větší než nekonečná rozlehlost,

duše dýchá ve skrytém srdci člověka.“

–Kathópanišad

Základy ájurvédy vycházejí z filozofického systému sánkhja, který založil veliký mudrc Kapila. Staroindičtí zřeci spatřili za veškerou existencí života dva základní principy: mužskou sílu ducha neboli čisté vědomí duše (Purusha) a ženskou sílu přírody neboli tvůrčí energii hmoty (Prakrti). Ze spojení těchto dvou principů vzniká samotné stvoření s individuálním vědomím, myšlením a jástvím.

Ženský princip přírody se skládá ze tří kosmických kvalit (Gun) sattva, radžas a tamas, které představují subtilní energie, jež připoutávají sílu ducha neboli vědomí k vnější podobě hmotné existence. Veškerá projevená forma života se skládá z kombinace těchto tří sil. Sattva je kvalitou světla, poznání a harmonie. Působí prostřednictvím pěti smyslových orgánů (uši, oči, nos, jazyk, pokožka) a projevuje se jako hledající mysl. Radžas představuje energii, pohyb a neustálou činnost. Působí prostřednictvím pěti ústrojí činnosti (ústa, ruce, nohy, reprodukční orgány, konečník) a projevuje se jako neuhasínající touha. Tamas zastupuje temnotu, nečinnost a nevědomost. Působí prostřednictvím pěti smyslových vjemů (sluch, zrak, čich, chuť, hmat) a projevuje se jako spánek.

Pět elementů a tři dóši

Ze tří kosmických kvalit (Gun) povstalo pět elementů přírody – éter, vzduch, oheň, voda a země – které se v lidském těle individuálně kombinují a poté se projevují ve formě tří základních biologických principů (dóš) – váta, pitta a kapha (v tibetském pojetí vítr, žluč a hlen). Každý člověk se rodí s jedinečným poměrem těchto dóš, které se podílejí na utváření naší psychosomatické charakteristiky. V průběhu života se potom z různých příčin jejich poměrné zastoupení odchyluje od původního vrozeného stavu (vikrti), což se poté odráží na naší psychické kondici a fyzickém zdraví. Duševní vědomí, myšlenky, pocity, emoce, strava, životní styl a prostředí, ve kterém se pohybujeme - to vše ovlivňuje jejich vyváženost či nerovnováhu. Tyto tři základní principy života nemůžeme vnímat odděleně a nezávisle. Jejich funkce jsou společně provázány a vzájemně se doplňují. Znalost sídla a působení každé z dóš nám umožňuje správně rozpoznat jejich projevyve smíšených konstitucích, které jsou nejčastějšími psychosomatickými typy.

Charakteristické typy

Tři základní charakteristické typy váta, pitta, kapha mají sedm dalších různorodých kombinací (váta-pitta, pitta-váta, váta-kapha, kapha-váta, pitta-kapha, kapha-pitta, váta-pitta-kapha). Pokud máme dominantní převahu charakteristiky pitta, potom jsme pitta typ. Pokud se například dokážeme rovnocenně ztotožnit s charakteristikami váta a pitta, potom jsme kombinovaný váta-pitta typ. Přesto však i v případě kombinovaného typu je vždy jedna charakteristika dominantnější než druhá. Vyvážený typ váta-pitta-kapha je velmi vzácnou výjimkou. Pokud se začne například u člověka, jehož charakteristika odpovídá typu váta, projevovat nějaká nemoc, je to většinou tím, že se jeho váta dóša výrazně zvýšila. Přílišný nadbytek jedné ze tří dóš se poté vždy projevuje psychickou nevyrovnaností a nesprávnou funkcí některých tělesných orgánů. Naším úkolem je tedy uvést tyto životní síly zpět do jejich původní rovnováhy. Porozumění těmto psychosomatickým principům je klíčem ke zdravému a vyrovnanému způsobu života. Pokud si začneme být jejich vlivu a působení více vědomi, budeme schopni předcházet takovým návykům a stereotypům, které sepozději projevují jako příznaky nejrůznějších onemocnění.
 

    >>  Dóša test  <<         >>  Váta, Pitta, Kapha  <<

Ájurvédské lékařství

Ájurvéda představuje celostní a jednoduchou formu léčebného přístupu s cílem lépe porozumět sobě samým. Snaží se proniknout k jádru problému a odhalit skutečnou příčinu či samotný zárodek onemocnění, ať už je jeho původ v nesprávné výživě, životních návycích, dědičném zatížení, negativním myšlení nebo emocionální či energetické nerovnováze. Nabízí nám tak pohled do širších vazeb a souvislostí, které utvářejí a ovlivňují náš psychický a fyzický stav. Ájurvédská praxe apeluje především na vědomou prevenci a zdravý životní styl, protože nemoc je vždy snazší léčit v jejich počátcích než v pokročilých stádiích, kdy již ve většině případů dochází k poškození tělesných tkání. Původ většiny nemocí je ze 70 % skrytý v nesprávné životosprávě. Proto úspěch ájurvédské terapie závisí zejména na konzumaci správné stravy a také na naší ochotě změnit v každodenním životě některé dosavadní návyky a stereotypy, které mnohdy stojí u kořene našich zdravotních obtíží. Správný postoj, pevná vůle a odhodlání vyřešit svůj zdravotní problém jsou vždy začátkem úspěchu.

Ájurvédský přístup

Ájurvéda považuje člověka za nedělitelný a vzájemně propojený komplex těla, ducha, mysli a jeho životního stylu. Nezaměřuje se na symptomatické projevy nemocí, ale především na jejich příčiny, které každé chorobě předcházejí. Symptom je chápán pouze jako upozornění či varování, že v organismu není něco v pořádku a je nutná náprava na hlubší úrovni. Snaží se tak v souladu s principy zdravého životního stylu obnovit v lidském organismu přirozený stav harmonie, který se projevuje jako duševní a tělesné zdraví. Změnou každodenních stereotypů, správnou stravou a pravidelným užíváním bylin je možné úspěšně odstranit nejrůznější zdravotní obtíže a dlouhotrvající onemocnění, jako jsou například: kožní choroby, nemoci dýchacího ústrojí, poruchy zažívání, migrény, obezita, potíže spojené s krevním oběhem, gynekologické problémy, nemoci páteře, kloubů a svalů, nespavost, únava, stres atd.

>>   Základní principy stravování podle ájurvédy   <<

Příčina nemoci

Zdraví je optimální stav harmonického fungování celého organismu. Představuje rovnováhu mezi třemi biologickými principy (váta, pitta, kapha), tělesnými funkcemi, smyslovými orgány, myslí a duševním vědomím. Každý člověk je obdařen dostatečnou dávkou zdravého rozumu, aby dokázal rozlišovat mezi vhodným a nevhodným, mezi zdravým a škodlivým. Lidský organismus nám poskytuje všechny potřebné odpovědi v podobě signálů, kterým člověk buď naslouchá či nikoliv. Chování a jednání běžného člověka určují jeho touhy a přání, které mají své sídlo v mysli. Ta trvá obyčejně na jejich splnění i za cenu poškozování fyzického těla. Mysl tak často doslova zneužívá tělo k dosahování svých žádostí. Proto většina nemocí před tím, než se projeví na úrovni fyzického těla, začíná nejprve v neklidné, rozhárané a nedisciplinované mysli, která je plná nejrůznějších přání. Touha je proto samou podstatou nevědomosti, ve které se skrývá utrpení, nemoc a bolest. Tento prvotní impuls onemocnění se poté začíná projevovat na fyzické úrovni v důsledku nahromadění jednoho z principů váta, pitta, kapha. Tehdy dochází k vychýlení organismu ze své přirozené rovnováhy a projevení nemoci.

„Pouze ticho srdce

může uzdravit churavějící mysl.“

–Sri Chinmoy

CHCI OBJEDNAT